Pravdy mainstreamu

Mainstreamová média neustále omývají různá tvrzení o zločinech komunismu. Jakkoli nechci skutečné zločiny komunismu nijak zlehčovat, je potřeba vidět věci realisticky a zajímat se také o stanoviska druhé strany, která v našich médiích nedostává skoro žádný prostor.

Dnes a denně slyšíme o zločinech komunismu, kolik lidí zabil Stalin, Mao Ce-tung nebo nějaký Kim. Málo kdy ale slyšíme, že by se k celé věci mohl vyjádřit i zástupce té či oné ideologie a mohl v médiích oponovat tomu "správnému a jedinému možnému" názoru, který je u nás dlouhá desetiletí vštěpován divákům, čtenářům, posluchačův do hlav.
Spousta lidí dnes důvěřuje mainstreamu a neuvědomují si, že média informovala lživě za komunismu a informují lživě i dnes. Že jsme součástí různých celků (EU, NATO) a jistá mediální "pravda" je zde in a jiná se momentálně nenosí.
Propaganda byla a za našeho života bude všude na světě. Asi v každém režimu se budeme stále setkávat s "pravdou" těch silnějších. Dnešní propaganda se ale značně liší od té, která zde byla, řekněme před třiceti lety.

Tehdy fungovala zejm. "odhalená propaganda", vyvěšovaly se Sovětské vlajky, chodilo se s lampiony, všude vykukovala různá hesla. Televize také hlásala propagandu. Rozdíly mezi "tehdy" a "dnes" jsou ale značné. Před rokem 1989 trvalo zpravodajství v hlavním vysílacím čase 15 minut, dnes je to hodina. Tehdy vysílaly dva televizní programy, tu a tam byla slyšet propaganda i z dokumentů a filmů. Dnes vysílá celých 24 hodin denně ČT24, jejíž vysílání je z velké části věnováno právě propagandě - tedy šíření zpráv o "třídním nepříteli", ve kterých nemá druhá strana možnost adekvátně reagovat. Televizních programů, kde se tu a tam objeví propaganda i ve filmech a dokumentech vysílá asi 50. Politické velkofilmy jsou špičkou dnešní filmové produkce. Zpravodajství ovládl také bulvár. Stejně tvrdou propagandu jako ČT vysílají i nejoblíbenější stanice NOVA a PRIMA. Bulvární zpravodajství má ovšem vyšší sledovanost než to veřejnoprávní. Bulvární televize, se západním majitelem, dávají divákům to co chtějí slyšet a do toho samozřejmě zasadí i propagandu, kterou se tedy daří rozšířit mezi mnohem větší masu. Neše komerční televize vysílají zpravodajství o kterých by se divákům před rokem 1989 ani nesnilo. Nedávno jsem na chvilku zapl zpravodajství TV Nova a už jsem měl možnost vidět uříznutou hlavu. Ke každému lidskému neštěstí hraje hudba, abychom si připadali jako ve filmu a mohli si říct "zaplať pánbůh, že se to nestalo mě". Lidé zde pláčí a moderátoři s nimi natáčejí rozhovory, televize dnes útočí na nejnižší lidské pudy, ale co, hlavně, že to má sledovanost... K tomu prsatá moderátorka a divák je spokojen. Tyto praktiky pro dosažení maximální sledovanosti, maximalizace zisku a maximální efektivity propagandy jsme v dobách dávno minulých nevídali. Komunisté byli v propagandě doslova neschopní. Kvantitou ani efektivitou nemůže komunistická propaganda té dnešní konkurovat, to je jak komár a velbloud. Jsou zde ale i další, velmi efektivní zbraně moderní propagandy, jen kvantita a kvalita nestačí, je třeba i maskovat - dostat propagandu všude, kde to jen půjde. Nejlepší je, když v televizních pořadech vystupuje pouze ta inteligence, která krom svých profesních vědomostí, při každém vystoupení řekne cokoli proti komunistům. Je jedno, zda se bude jednat o lékaře nebo vědce, vždy je vhodné aby krom informací v rámci své profese dělal také politiku. Toto je velmi efektivní zbraň propagandy, protože protistrana nemá a ani nemůže mít šanci na reakci. Většinou se setkáváme jen s frázemi, chybí zde čísla, grafy, statistiky... Spousta z toho co zde tito vybraní odborníci tvrdí jsou ovšem naprosto šílené věci, které nelze jakkoli logicky zdůvodnit. Je toho kopec, propaganda je zkrátka dnes tak efektivně servírována, že jí mnoho lidí nevnímá.

Můžeme se pokusit rozebrat některé z těch nejčastějších cílů dnešní propagandy, která se ovšem zdaleka netýká pouze zločinů komunismu.

Komunismus zabil 100 milionů lidí, je to větší zločin než Nacismus a Fašismus.
Co je to ale ten komunismus?

Komunismus jsou různí jeho leadeři, například Stalin, Lenin, Mao, Kim Jong Il...
Ovšem komunismus nejsou jeho leadeři a jeho leadery, zejména z 50. let, je potřeba rozebrat každého postupně. Komunismus, popsaný Marxem a Engelsem v jejich filosoficko-ekonomickém díle Marx kapitál, je teorie o hodnotě a nadhodnotě práce. Tato teorie nikoho zabít nemohla, protože zkrátka nemá svou lidskou, ba ani fyzickou, podstatu. A k leaderům samotným:

Stalin - Samozřejmě, Stalin byl vůdce USSR, jeho vláda s sebou nesla nepřijatelná zvěrstva. Vlády všech komunistických zemí po celém světě se od něj distancovaly a bez pochyby lze říct, že nikdo neudělal pro kapitalismus tolik jako právě Stalin. Tato osoba je nejefektivnější zbraní všech bojovníků za kapitalismus. Vojtěch Filip kdysi řekl, že kdyby nějaký člen KSČM obhajoval veřejně Stalina, nemohl by být členem KSČM. A co by řekl takový obhájce Stalina, kdyby měl prostor pro obhajobu? Těžko říct, v médiích je obhajoba tohoto člověka nemyslitelná, a tak se to asi jen tak nikdo nedozví. Nejspíš by upozornil, že nejsou důkazy o skutečném počtu obětí jeho režimu a USA, popř. jiné, kapitalistické země, nejsou jako úhlavní nepřítel USSR relevantní zdroj informací. Že byla válka + poválečné období a není možné zjistit zda by v důsledku ekonomických problémů v USSR neumírali lidé i bez Stalinova zásahu. Stalinovu éru ale nelze efektivně obhájit. I když byl u moci v období, které bylo pro USSR v mnoha ohledech složité, podle dostupných informací nechal popravit své politické odpůrce, vlastní lidi, zřizovaly se gulagy a jak známo, žádná komunistická strana se k tomuto průkopníkovi kapitalismu nehlásí. Vydávat ale Stalina za Komunismus je to samé jako srovnat pondělí s kolovratem, jestliže bude v čele kapitalistického nebo komunistického státu stát paranoidní, masový vrah, bude docházet ke zvěrstvům.

Dinastie Kimů - Kimové způsobili v KLDR mnoho hladomorů, mají na svědomí miliony mrtvých...

Miliony mrtvých v KLDR je prázdná fráze, která o ničem nevypovídá. Abychom se někam dostali, je potřeba např. - proti sobě postavit v co nejdelší televizní diskusi dva zástupce korejské vlády, dva zástupce Západu a čekat co si řeknou. Když USA přijdou s nějakým tvrzením typu "Kimové vraždili", zpochybní to i vláda ČLR. Ale ano, tato země prošla složitými časy a má problémů dost. Ekonomické sankce v Iráku zabily přes půl milionu lidí, záminka pro sankce (jaderné zbraně) byla vylhaná... Lze předpokládat, že ekonomické sankce kdysi mohly být i pro KLDR velkým problémem, jistá paralela se tu nabízí. Dnes je Čína silná a nějaké neštěstí by zde nepřipustila. KLDR je přemilitarizovaná, kdyby nebyla, skončí jako Libye, Sýrie... I to je důvod mnohdy složité situace, která zde panuje. Kvalita života je tu nepatrně lepší než třeba v Indii, alespoň podle dostupných zpráv o HDI, ale krom Pyongyangu se kvalita života Severokorejců od kvality života Indů příliš neliší. Za zmínku stojí určitě lékařská péče, která je v KLDR lepší než v Indii. Je zdarma pro všechny obyvatele a rozhodně zde nedochází k tomu, že by si někdo z finančních důvodů nemohl dovolit doktora a vzal za vděk nějakého "kořínkáře" namísto standardní medicíny. Průměrná délka života je v KLDR 70 let. To není žádný zázrak, ovšem v Indii je to o 4 roky méně a v Sieře Leone je průměrná délka života 46 let. Je tedy KLDR skutečně peklem na zemi, ovládaná masovými vrahy, jak nám média servírují? Neměla by naše média spíš než o "nešťastné" KLDR informovat o nešťastné čtvrtině zení, které jsou na tom hůře? Jakkoli je to třeba nereálné, zemi by prospělo stát se "zvláštní autonomní oblastí" ČLR. Hong Kong se po připojení k ČLR také nijak výrazně nezměnil. Dynastie Kimů by mohla pokračovat, ale třeba obranu a zahr. politiku už by řídil Peking. Tím by se KLDR nemusela zabývat jaderným programem, protože Čína má dostatek jaderného potenciálu aby své území ochránila. Coby součást ČLR by se KLDR stala členem elitního klubu zemí BRICS. Výdaje na zbrojení by mohla omezit i výrazně a finance použít na ekonomický rozvoj. Jestliže má Čína v plánu postarat se o KLDR tak, aby zde jednou byla stejně vysoká kvalita života jako v ČLR, není třeba radikálních změn. Nedávno jeden z redaktorů ČT nastínil pozvanému odborníkovi na Koreu otázku, zda by nebylo možné aby ČLR území KLDR prostě obsadila vojensky. V Korejské občanské válce prý armáda ČLR zaznamenala celkem slušné úspěchy, tak proč Čína, které tak enormně záleží na velikosti jejího území, prostě nesfoukne KLDR jako svíčku? (ano, tato otázka skutečně padla) Komentář myslím není třeba.

Mao Ce-tung - má na svědomí desítky milionů lidí.

Mao Ce-tung je něco trochu jiného než Stalin, ten rozdíl je opravdu patrný, i když z mainstreamových tvrzení by si člověk nejspíš pomyslel - vrah jako vrah. Zatím co od Stalina se všichni odvrátili, všichni ho zatratili, u Maa tomu tak není. Je přítomen na všech čínských bankovkách, největší světová ekonomika, s miliardou obyvatel, se k němu tedy hlásí, jeho podobiznu vidíme ve všech městech ČLR, na každém kroku. Jsou tedy Číňané tak hloupí, zfanatizovaní a bezohlední, že nerozumí ani vlastním dějinám? Podle médií samozřejmě ano, a zde je třeba odbočit.

Našinec tomu snadno uvěří, protože ví, že v ČSSR padl komunismus, který údajně volilo 99% obyvatel. Ve svobodných volbách najednou komunisté dostali 10%. V čem je tedy rozdíl? Nemohlo by tomu tak být i v ČLR?

Tato země se s komunistickou "tyranií" dostala z pozice chudé, asijské země do pozice asijské velmoci. To poslední co si zde lidé mohou přát je nějaký větší chaos, který by zemi destabilizoval. Jestliže se Korea rozdělila na dvě části a očividně je pro-západní, Jižní Korea, v mnohem lepším stavu než komunistická, Severní Korea, mohla by se i Čína obrátit na demokracii a polepšit si tak? Tady je potřeba si uvědomit, že USA/Západ tvoří výkladní skříně svých kolonií zejména tam, kde je to nejefektivnější, tedy v oblastech kde v okolí najdeme komunistický protiklad jejich kolonie. Zmínit můžeme třeba Východní a Západní Německo, nebo KLDR a Jižní Koreu. Zařídit ale třeba blahobyt na Ukrajině, to už by byl tvrdší oříšek, jestliže se UK nerozdělí na západní a východní, nebude mít Západ důvod k budování výkladní skříně a Rusko také ne, zbude jen zničená země o kterou všichni ztratí zájem. To už je ale úplně jiný příběh. Čína má přes miliardu obyvatel... Z té udělat výkladní skříň nelze, leda, že by měla Amerika a další západní velmoci mnohonásobně větší ekonomický potenciál a zároveň existoval jiný, komunistický, s Čínou srovnatelný režim, proti kterému by se vůbec vyplatilo tuto skříň budovat. Příklad vidíme v USSR, kde pád komunismu a následná Jelcinova demokracie neznamenal nic jiného, než naprosté zbídačení obyvatelstva - výplaty ve vodkách, nedostatek peněz na základní potraviny... To vše zde bylo za Jelcinovy éry, kterou ukončila mnohem slibnější, Putinova éra. Čína je také velmoc a její obyvatelé těžko budou toužit po sypání si popelu na hlavu a protektorátu západních velmocí, tak jako je tomu v případě ČR. Přechod na demokracii nelze přesně naplánovat, celá akce může skončit chaosem s nejistým výsledkem a hrdost k národní příslušnosti má také velkou hodnotu. Proto je výhodnější režim v ČLR neničit, jen upravovat pro co nejvyšší efektivitu, nikoli jít cestou USSR. Vědomí "my jsme prohráli válku" pro vlastenectví obyvatelstva nebude žádným přínosem a je zbytečné, zejména v době, kdy Čína začíná v mnoha ohledech Ameriku válcovat. Obě země, Čína i USA, se navíc stále sbližují a stále více spolupracují. Toto jsou tedy také důvody proč je odkaz Mao Ce-tunga tak uchováván, ale zpět k jeho zločinům.

Logikou nelze zdůvodnit, že by úmyslně zabíjel masy lidí, lze spekulovat, jestli neselhal jako ekonom a politik. Poměrně zajímavé polemiky na toto téma jsou třeba v této diskusi. Diskuse není odborná, ale v našem mainstreamu nemůžeme k tomuto tématu najít žádné polemiky: http://www.skyscrapercity.com/showthread.php?t=392118

Čína se na přelomu 50. a 60. let ocitla v kleštích. Na jedné straně zde byly Maúv pokus o "Velký skok", který měl za cíl, mimo jiné, i kolektivizaci práce. Lidé museli likvidovat své zdroje obživy a pracovat pouze pro stát, podle různých nařízení strany. Ovšem problém byl také v těch kleštích. USA uvalily na Čínu hospodářské sankce, to neprospělo zejména obyčejnému lidu. USSR vyžadoval splacení dluhu, který měla ČLR vůči USSR. Obě země byly zbídačeny válkou. Za jeden z velmi zásadních problémů období "Velkého skoku" jsou také uváděny přírodní katastrofy, které udeřily v nevhodnou dobu. Nešťastná spleť okolností zapříčinila, že mnoho lidí v Číně trpělo hlady. O přesném počtu obětí "Velkého skoku vpřed" nejsou přesná čísla, uvádí se 18 - 40 milionů. Příznivci Mao Ce-tunga/zástupci ČLR v mainstreamu ovšem nedostávají naprosto žádný prostor, známe tedy jen tvrzení Západu. ČLR je zemí se kterou máme diplomatické styky, a tak by provládní, čínští historici a politologové, tu a tam i nějaký ten prostor v našem mainstreamu dostat mohli, zatím jsme slyšeli zejména disidenty, kteří tvoří naprosto mizivou část čínské populace. Těžko říct, co bychom se od nich k těmto číslům dozvěděli.

A o čem by zastánci Maa teoreticky mohli mluvit, kdyby dostali v médiích prostor? Za jeho vlády se snížila chudoba, bezplatná zdravotní péče a bezplatné vzdělání bylo samozřejmé, moderní Čína stojí na základech jeho politiky...

Faktem je, že za vlády Mao Ce-tunga se čínská populace zdvojnásobila, to je možné snadno dohledat. I tento fakt musí značně stěžovat odhady o počtu obětí "Velkého skoku". Samotný "Velký skok" nebyl samozřejmě nic jiného než velký omyl. Kdyby byl ale Mao skutečně jen neschopný ekonom, nebo dokonce masový vrah, jak nám tvrdí mnozí jeho odpůrci, zajisté by po jeho smrti došlo k tomu samému k čemu došlo v případě Stalina - "pomýlení".

Zde je překlad jednoho z nejzajímavějších článků k tomuto tématu z webu monthlyrewiew.org.

Ve snaze očernit vše čeho dosáhla Čína pod Maovým vedením média nesčetněkrát obehrála tvrzení, že Mao způsobil genocidu.  Demografka Judith Banister, jedna z nejvýraznějších zastánců masových úmrtí v průběhu "Velkého skoku" přiznala i úspěch Maovy éry. Připustila, že v roce 1973 - 5 byla průměrná délka dožití v Číně delší než v Africe, na Blízkém východě, Severní Asii a dalších zemích Latinské Ameriky. V roce 1981 navíc napsala článek ve kterém označuje úspěchy ČLR za zcela enormní. Uvedla, že od nástupu Maovy vlády v roce 1949 rostla průměrná délka života v Číně o 18 měsíců ročně! Z 35 let v roce 1949 na 65 let v roce 1970, kdy končila Maova éra.

Celý článek aktivisty Josepha Balla zde:

http://monthlyreview.org/commentary/did-mao-really-kill-millions-in-the-great-leap-forward/

Mao likvidoval své politické odpůrce - Jedním z nejdiskutovanějších zločinů komunistických vlád byl přístup k opozici. Jestliže by někdo za Maa plánoval např. státní převrat v ČLR, vybral si nebezpečnou až šílenou cestu. Bylo po válce, kde se mezi sebou zastánci Maa i jeho oponenta Čenkajšenka vraždili po milionech, měli to v popisu práce. Kdyby byl z Maovy strany zájem likvidovat politické odpůrce, mohl začít Taiwanem, kam se po prohrané občanské válce s ČLR uchýlila Čínská Republika. Pro armádu ČLR by byl Taiwan jen třešničkou na dortu. Místo toho ale ČLR nechala poražené Čínské Republice část "svého" území, kde pod původní čínskou vlajkou, s původním jménem čínského území - "Čínská Republika", žijí potomci tehdejších, poražených stoupenců generalissima Čankajšeka svým vlastním životem dodnes.

Mao Ce-tung byl kontroverzní osobou čínských dějin. Jedni ho vydávají za vynikajícího stratéga, který se zasadil o rozvoj a pokrok ČLR, na jehož základech stojí dnešní moderní Čína. Druzí mu vyčítají jeho ekonomické selhání s katastrofickými následky. Třetí sledují mainstream a vědí vše nejlépe. Všechno a všechny zabil komunismus, který má na svědomí víc obětí než všechny války, zatímco kapitalismus, který v médiích dostal přezdívku demokracie, (aby byl nezpochybnitelný) nemá na svědomí žádné oběti.

Opak je pravdou, komunismus jako ideologie nikoho nezabila, zatímco kapitalismus v podobě sociální nerovnosti má na svědomí více lidských životů, než všechny války, vraždy a sebevraždy v dějinách lidstva. Kdyby byl komunismus v celém světě, silnější jedinci by se museli postarat o ty slabší, méně šťastné (to je přece komunismus, snaha o sociální rovnost) a silnější státy by se musely postarat o ty slabší - na stejném principu. Aby businessmani na Wall Street vydělávali peníze tím, že přivedou do bankrotu jiné země by nebylo možné. Kdyby byl ve všech zemích světa pouze kapitalismus, byly by zde, ještě více než dnes, nebetyčné, neviditelné hromady, zejména dětských mrtvol. Kapitalismus navíc představuje neskutečné plýtvání. Např. lidským potenciálem. V chudých zemích neumírají pouze obyčejní lidé, ale i geniální vědci a umělci. Jestliže žije společnost podle zásady "silní mohou triumfovat jen tak, že slabší si to odtrpí", nelze od ní čekat žádné hlubší empatie, což samo o sobě opět způsobí jen další neviditelné hromady mrtvol.

Řekněme, že každý levicový leader, který byl kdy obviněný z vraždy, zabil desetkrát víc lidí než z kolika byl obviněn, stále bude platit, že komunismus je nerealizovaná teorie a kapitalismus zabil víc lidí než všichni tito vrazi dohromady. Jak pravil Gandhi, nejvíc obětí si vyžádala sociální nerovnost, která je ze všech forem násilí tou nejkrutější. Každou minutu zemřou na celém světě desítky dětí v důsledku podvýživy, nebo v důsledku nedostatku peněz na základní léky, ale koho to zajímá? Důležité je sledovat zpravodajství, nenávidět komunismus a chodit k volbám.

Do chvíle kdy v našem mainstreamu nezazní interview s některým z členů čínského politbyra, těžko v ČR budeme hledat dostatek informací pro svobodný názor. Čím méně informací na tato témata lidé mají, tím sebevědoměji o nich hovoří. Už od školky ale přece každý ví, že ze stanovisek jedné strany uzavřít jakýkoli případ nelze. Nebo snad v nějaké školce, když se popere Honzík s Davídkem, pošle paní učitelka na základě Davídkovy obhajoby do kouta pouze Honzu, aniž by vyslechla i jeho? Podobné situace jsme zažili nesčetněkrát, už od nejútlejšího dětství a je s podivem, že mnohým opravdu stačí vyslechnout jen Davídka, aby měli na jakoukoli věc ten nejlepší názor.

Filosof Jan Sokol v jednom vystoupení pro ČT řekl, že člověk by měl vědět pouze tolik, kolik potřebuje k tomu aby žil spokojený a klidný život. Možná je tedy i ta nejhloupější a nejtvrdší propaganda v našem zájmu. Z mého pohledu je fajn, že přece jen velká část populace dokáže říct mainstreamu, "ne, děkuji, nemám zájem", s tímhle jdete do... To třeba taková ovce nedokáže.

LŠ